-1.jpg)
Žloutenka A v Česku: jak se přenáší, jaké má příznaky a jak se chránit
Virová hepatitida A se v Česku stále objevuje ve zvýšeném počtu. Do konce července 2026 bylo podle Státního zdravotního ústavu hlášeno 1 413 případů. Nemoc se šíří především fekálně-orální cestou a člověk může být infekční ještě předtím, než vůbec pozná, že je nemocný. Jak žloutenku A poznat, jak se přenáší a co má skutečně smysl v prevenci?
Žloutenka A stručně: co je dobré vědět
Žloutenka A neboli virová hepatitida A je infekční onemocnění jater způsobené virem hepatitidy A (HAV). Nejčastěji se přenáší tehdy, když se virus ze stolice infikovaného člověka dostane přes ruce, potraviny, vodu nebo kontaminované předměty do úst další osoby.
Kolik případů žloutenky A je nyní v Česku?
Podle nejnovější zveřejněné zprávy Státního zdravotního ústavu bylo od 1. ledna do 31. července 2026 v České republice hlášeno celkem 1 413 případů virové hepatitidy A.
Nejvíce případů od začátku roku zaznamenal Jihomoravský kraj – 451, následovala Praha – 313 případů. Jen během července bylo v celé republice hlášeno dalších 109 případů.
Dobrou zprávou je, že měsíční počty hlášených případů od února celkově klesají. SZÚ ale upozorňuje, že riziko vzniku lokálních ohnisek stále přetrvává.
Jak se žloutenka A přenáší?
Hepatitida A se přenáší především takzvanou fekálně-orální cestou. Zní to odborně, ale princip je jednoduchý: nepatrné množství stolice obsahující virus se dostane na ruce, jídlo, vodu nebo nějaký předmět a následně do úst dalšího člověka.
Problém je, že člověk může šířit virus ještě před příznaky
Jednou z komplikací při šíření hepatitidy A je dlouhá inkubační doba. Podle SZÚ obvykle trvá přibližně 15 až 50 dní.
Infikovaný člověk přitom může být nakažlivý už jeden až dva týdny před začátkem onemocnění. Může se tedy cítit zdravě a současně virus nevědomky přenášet dál.
Jaké jsou první příznaky žloutenky A?
Začátek hepatitidy A nemusí na první pohled vypadat jako onemocnění jater. U starších dětí a dospělých se mohou nejdříve objevit poměrně nespecifické obtíže.
Ne každý nakažený má všechny příznaky. U menších dětí může infekce proběhnout velmi mírně nebo dokonce bez zjevných obtíží. U dospělých bývá symptomatický průběh častější.
Musí člověk se žloutenkou A opravdu zežloutnout?
Nemusí. Žluté zbarvení kůže a očního bělma patří mezi známé projevy hepatitidy A, ale není podmínkou onemocnění.
SZÚ uvádí, že zejména děti do přibližně pěti až šesti let často nemají výrazné příznaky a žloutenka se u nich objevuje jen u menší části infekcí. Existuje také takzvaná anikterická forma, při které se žluté zbarvení vůbec nerozvine.
Co dělat, pokud jste byli v kontaktu s nakaženým?
Pokud víte, že jste byli v úzkém kontaktu s člověkem s potvrzenou hepatitidou A, nečekejte několik týdnů, zda se objeví příznaky.
U potvrzeného případu probíhá epidemiologické šetření a vyhledávání relevantních kontaktů.
SZÚ uvádí, že u neočkovaných vnímavých kontaktů se postexpoziční očkování zahajuje do 14 dnů od kontaktu s infikovanou osobou.
Zejména důkladné mytí rukou mýdlem po použití toalety a před jídlem a nesdílení předmětů osobní hygieny.
Jak se před žloutenkou A chránit?
Prevence nestojí na jednom zázračném opatření. Důležitá je kombinace hygieny, bezpečných potravin a vody a očkování.
Především po použití toalety, po přebalování dítěte a před přípravou nebo konzumací jídla.
Při cestování do rizikovějších oblastí je potřeba věnovat zvýšenou pozornost zdroji pitné vody, ledu i syrovým potravinám.
Proti hepatitidě A existují účinné vakcíny pro děti i dospělé. Konkrétní vhodnost a očkovací schéma řešte se svým lékařem nebo očkovacím centrem.
Existuje očkování proti žloutence A?
Ano. Očkování patří podle SZÚ i Světové zdravotnické organizace mezi nejdůležitější možnosti prevence hepatitidy A.
SZÚ uvádí, že v České republice jsou registrovány vakcíny pro děti i dospělé. Pro dlouhodobou ochranu se používá očkovací schéma s další dávkou podle konkrétní vakcíny a doporučení zdravotníka.
Jiná situace nastává po prokazatelném kontaktu s nakaženým. U vnímavých neočkovaných kontaktů může být doporučeno postexpoziční očkování, které je potřeba řešit rychle.
Jak se žloutenka A léčí?
Pro hepatitidu A není podle WHO k dispozici specifická antivirová léčba, která by přímo odstranila virus. Léčba se proto zaměřuje především na podpůrnou péči, dostatek tekutin, odpovídající výživu a sledování zdravotního stavu.
Průběh může být velmi rozdílný. Většina nemocných se uzdraví, ale u některých lidí může být onemocnění závažné. Vyšší riziko těžkého průběhu mají mimo jiné starší osoby a lidé s již existujícím chronickým onemocněním jater.
A co střevní mikrobiom?
Hepatitida A je virová infekce jater. Není to onemocnění, které by bylo možné léčit „srovnáním mikrobiomu“, probiotiky nebo běžnými doplňky stravy.
Péče o pestrou stravu a střevní mikrobiom může být součástí dlouhodobého zdravého životního stylu, ale nenahrazuje očkování, hygienická opatření, lékařské vyšetření ani postup stanovený hygienickou stanicí.
Kdy vyhledat lékaře?
Lékaře kontaktujte zejména tehdy, pokud jste byli v kontaktu s člověkem s potvrzenou hepatitidou A nebo pokud se u vás objeví příznaky, které mohou odpovídat akutní hepatitidě.
Zvláštní pozornost si zaslouží například žluté zbarvení očního bělma nebo kůže, výrazně tmavá moč, neobvykle světlá stolice, silná nebo pokračující nevolnost, zvracení či výrazná slabost.
Při rychlém zhoršování stavu, poruše vědomí nebo jiných závažných příznacích je potřeba řešit stav neodkladně.
Často kladené otázky o žloutence A
Jak dlouhá je inkubační doba žloutenky A?
SZÚ uvádí inkubační dobu přibližně 15 až 50 dní. Příznaky se proto mohou objevit až několik týdnů po nákaze.
Je člověk nakažlivý ještě před prvními příznaky?
Ano. Virus může být ve stolici nakaženého už přibližně jeden až dva týdny před začátkem onemocnění.
Přenáší se žloutenka A vzduchem?
Typickou cestou přenosu hepatitidy A není šíření vzduchem jako u běžných respiračních infekcí. Virus se přenáší především fekálně-orální cestou.
Můžu mít hepatitidu A, i když nemám žlutou kůži?
Ano. Žloutenka se nemusí rozvinout u každého nakaženého a zejména u malých dětí může infekce probíhat bez výrazných příznaků.
Existuje proti žloutence A očkování?
Ano. Proti hepatitidě A jsou dostupné vakcíny pro děti i dospělé. O vhodném očkovacím schématu je nejlepší poradit se s lékařem nebo očkovacím centrem.
Co mám dělat po kontaktu s nakaženým člověkem?
Kontaktujte lékaře nebo hygienickou stanici. U neočkovaných vnímavých kontaktů může být indikováno postexpoziční očkování, které se podle SZÚ zahajuje do 14 dnů od kontaktu.
Pomohou proti žloutence A probiotika?
Probiotika nejsou prevencí ani léčbou infekce virem hepatitidy A. Základ prevence tvoří především hygiena, bezpečná voda a potraviny a očkování.
Zdroje a odborné podklady
Článek vychází především z aktuálních informací českého Státního zdravotního ústavu a Světové zdravotnické organizace.
- Státní zdravotní ústav. Virová hepatitida A (dg. B15, VHA), od 1. 1. do 31. 7. 2026. Aktuální epidemiologická zpráva, zdroj dat ISIN. Zobrazit zdroj
- Státní zdravotní ústav. Virová hepatitida A – základní informace o onemocnění. Informace o příznacích, přenosu, inkubační době a prevenci. Zobrazit zdroj
- Státní zdravotní ústav. Virová hepatitida A – epidemiologické šetření, následná opatření a očkování. Zobrazit zdroj
- World Health Organization. Hepatitis A. Aktualizováno 28. 7. 2026. Zobrazit zdroj
- European Centre for Disease Prevention and Control. Disease information about hepatitis A. Zobrazit zdroj